BOOHOO
Source: 567
Boo′hoo″ (bo͞o′ho͞o″), v. i. [imp. & p. p. Boohooed (bo͞o′ho͞od″); p. pr. & vb. n. Boohooing.] [] To bawl; to cry loudly. Bartlett.
Source: 567
Boo′hoo″ (bo͞o′ho͞o″), v. i. [imp. & p. p. Boohooed (bo͞o′ho͞od″); p. pr. & vb. n. Boohooing.] [] To bawl; to cry loudly. Bartlett.