HANDCUFF (2)
Source: 567
Hand″cuff′ (hănd″kŭf′), v. t. [imp. & p. p. Handcuffed (–kŭft′); p. pr. & vb. n. Handcuffing.] To apply handcuffs to; to manacle. Hay (1754).
Source: 567
Hand″cuff′ (hănd″kŭf′), v. t. [imp. & p. p. Handcuffed (–kŭft′); p. pr. & vb. n. Handcuffing.] To apply handcuffs to; to manacle. Hay (1754).